nebreč, nemá to cenu...

Arghhh! Rrrrr! Brrr! Uááá! Bhéhééé!

18. května 2010 v 17:44 | Kájulínek |  MY
Čau!
Jó sem totálně naštvaná! Máte pravdu! Jó jasně, vim že sem to podělala!
(Všimli ste si že citoslovce vyjadřují naštvanos a pak přecházejí do smutku) Tak jo o co de?
Dneska ve škole byl poměrně dobrej den, vlastně dost dobrej. Po škole sem s Niki šla do Meca. No vážně sem si myslela že se už nic némůže stát...bhe omyl(!) a totální!!!
Rozloučila jsem se s Niki a šla na metro, jedu z I.P. Pavlova na Kačerov a Na Pražskym povstání nastoupil do metra úplně total boží kluk du k němu chci ho pozdravit ale on měně předběhne "Ahoj Karolíno, skoro ses nezměnila." oznámil mi mě neznámí kluk. Byla sem z toho trochu mimo a asi to na mě bylo poznat protože mě neznámý kluk mi řek "Tak jo začneme znova, ahoj Karolíno skoro ses nezměnila, já sem Damien." No tos mi pomoh...a do prdele teď mi to došlo Damien byl můj první kluk! Chodily sme spolu když mi bylo tak devět. No vzpamatovala sem se a dšlo mi že čeká až něco řeknu "Ahoj Damiene, to nebyla zrovna lichotka."(Abyste pochopili v devíti sem byla podobná sloňátku, no vážila sem víc než bych měla). Zasmál se a řekl "Náhodou". Pak sme chvíli mlčeli a já měla čas si ho pořádně prohlídnout a musim uznat že byl hezkej! Hodně hezkej! Teda vždycky byl pěknej měl světlé vlasy tmavě hnědý oči a byl vysokej, ale teď jak vyrost a má nějaký svaly je k sežrání! No musela sem mít ve tváři zajímavej výraz... Přijeli sme na Kačerov já se rozloučila a řekla že vystupuju on vystoupil se mnou a řek " Tak se měj sem rád že sme se potkali" přijelo metro "a doufám že se ještě někdy uvidíme" zasvítila červená kontrolka a ozvala se znělka, nastoupil do metra a já mu ještě stihla zamávat. Potom odjel... no právě v čas aby neviděl že barvou připomínám prasátko.
Chvilku sem stála na místě pak přelízla pusu leskem, upravila vlasy a šla. U schodů stáli tři kluci a když se otočili všimla sem si že sou všichni hezký ale jeden z nich byl doopravdy sladkej-světle hnědý kudrnatý vlasy oříškový oči a krááásnej úsměv! Zkusila sem se vzpamatovat a přidala sem do kroku, podívala sem se na ně a usmála se, pak mě pozdravil! Jasně že bych s nim normálně začala flirtovat ale měla sem hodinový zpoždění a naši by se zase naštvali a tak sem se jenom usmála a padala domů. V buse sem o něm přemýšlela a došlo mi že sem mu aspoň měla dát číslo na mobil abych se nenudila! ACHJO!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věříte na...lásku na první pohled?

Ano. 40.9% (18)
Jo asi jo. 18.2% (8)
Neser! 13.6% (6)
Newim. 4.5% (2)
No asi ne. 6.8% (3)
Ne. 15.9% (7)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama